kuře

Naši byli nedávno na jakési oslavě. A mamča se tam dozvěděla tenhle příběh:
Jedna starší paní žije s manželem v domečku ve vesničce Lubě, na dvorku jim kvoká několik slepic a jeden kohout. Jednoho dne, bylo to tak před rokem, začala jedna slepice kvokat trošku víc než ostatní. Začala asi kdákat. Dali jí tedy pod zadek několik vajíček a čekali, co bude. Vylíhlo se jedno kuře.
Protože byla už zima a po dvorku běhaly kočky, vzala ta paní kuře do kuchyně, čímž ho ochránila před záhubou. Nenapadlo ji, že kuře momentálně prožívá období sebeuvědomění a sebeurčení. Nevěda tehdy, kam patří, rozkoukalo se kolem a pojalo okolí (tedy kuchyň) za svůj domov a okolní tvory (tedy lidi) za své příbuzné.
Od té doby si kuře myslí, že je člověk. Žije v kuchyni a upřímně sere na slepice na dvorku. Paní si na kuře v kuchyni chtě nechtě zvykla a pěkně se o něj stará. Kuře má před sebou dlouhý a nekofliktní život netradiční slepice.
A pak že my jsme páni tvorstva...