jak se stát dramaturgem

někdy přemýšlím, co jsem kde zase komu slíbila, co jsem si kde s kým domluvila a zapomněla zapamatovat, když mi například napíše mluvčí dvou nemocnic, jedné mlékárny a ještě čehosi, cože jsem si to domluvila s panem ředitelem, a jestli teda přijedeme, když sedím v brně a na práci vážně nemyslím. dlouho jsem přemýšlela, co a jak kulantně odpovědět, aby z toho nebylo na první ani žádný jiný pohled jasné, že vůbec nevím, o co jde, a zároveň si nenápadně vyžádat další esemesku s vysvětlením. paní mluvčí je asi mluvčí tolika institucí právem, protože celý problém vyřešila tak, že neudělala blbce ani z jedné z nás, a ještě mě potěšila.
- pan ředitel říkal, že si něci domlouval s jednou sympatickou a milou slečnou, a já jsem si to automaticky spojila s vámi, tak se nezlobte.
- no to se vážně nezlobím.
- ještě abyste se zlobila:) jen mi prosím poraďte, kdo by tak ještě z vašich kolegyň mohl být milý a sympatický...

nějak se na mě upnula jedna mluvčí. podotýkám, že jiná než výše zmiňovaná. neustále mi volala, informovala mě takřka o všem, co se v jí svěřené instituci seběhlo, psala mi esemesky dokonce i v noci. vždycky začínala: vážená slečno redaktorko, vážená slečno martino... teď mi od ní přišel email ze soukromého mejlu, kde smutně psala, že s výměnou vedení život mluvčích není příliš dlouhý a že tedy byla ze svého místa odejita. bylo mi jí líto, tak jsem jí odepsala, ale protože mi má odpověď připadla krátká, přihodila jsem k tomu služební podpis s přesnou funkcí, adresou i všemi faxy a telefony, čímž jsem svůj mejl mnohonásobně prodloužila. nevím proč, ale všichni tam máme implicitně nastavenou funkci redaktor - dramaturg. když jsem chtěla vypadat jako někdo (což bylo většinou po telefonátu stylu: a odkud že voláteee??? jooo??? no tak mi to dejte na meeejl, joooo?) (ano, správně, byli to často lidé z našeho hlavního města), tak jsem to tam lupla. lupla jsem to tam teda i teď, lupeme to tam všichni a nikdo nezkoumá, co ta slovíčka znamenají a jestli jsou pravdivá, každopádně ale asi jsou, každý přece něco vybíráme, sestavujeme, i když se jedná jen o část pořadu. proč bychom to tam jinak měli implicitně nastavené... okamžitě mi přišla odpověď: vážená slečno redaktorko, vážená slečno martino, gratuluji vám k pozici dramaturga, v tak vysoké konkurenci jistě nebylo jednoduché ji získat. držím vám palce!

no nazdar.

(těm, co tuhle story slyšeli v huse, se omlouvám za zbytečný čas, který zde strávili četbou nepotřebné informace. ale ta reakce byla tak spontánní a vysmátá, že mě napadlo, že by se mohl zasmát i čtenář. ne-li, omlouvám se i čtenáři a vrátím se k mluvenému slovu:)