Tak su zase v Ově. Sedím v telce a mám chvilku čas. Tak napíšu nějaké moudro:)
Třeba moudro o tom, jak je důležité znáti místní jazykový diskurs:
Jeli jsme točit jakýsi smrad, co lítal po Radvanicích. Byl to fakt strašnej smrad, pan Koběrský dokonce odmítal vystoupit z auta, že tu žádné štiplavé svinstvo dýchat nebude. Tak jsem křikla na dva chlápky, co stáli venku v tom smradu a té hnusné hnědé mlze, co štípala do očí, doufajíc, že mi poví, co to zde tak smrdí.
"To je asi eNHáčko," mávli nad tím rukou.
Amoniak, blesklo mi hlavou, když jsem pracně zavzpomínala na hodiny chemie.
Vypouští tu amoniak a ten se tu normálně válí po poli a my to budeme dýchat? V rámci veřejnoprávní služby lidu?
Snad poprvé jsem chápala pana Koběrského. Taky se mi vůbec nechtělo z auta do toho hnusnýho deště a hnusnýho hnusu. Dýchat amoniak, no fuj. Docela mě zaráželo, že ti lidi tam normálně fungují, stojí na zastávce a stále žijí. I v amoniaku... Přitom by měl amoniak někam vytěkat, ne? Nějak mi to celé nešlo do hlavy, ale nechtěla jsem se zase na něco ptát, bo se ptám pořád. Třeba co to jsou cukle, štrample a tak. Nebo švenk, to jsem taky nevěděla. Nechtěla jsem se tedy ptát ani na amoniak a hrdinně jsem ho dvě hodinky dýchala. Jen mě trošku bolela hlava. Víc nic.
V redakci mi pak nenápadně došlo, že eNHáčko bude asi Nová Huť... ta továrna, co to svinstvo vypouští, Mittal Steel...
Vivat Brno v Ově, vivat amoniak:)))