změna je život

když už nemám na to něco sem psát, aspoň budu občas měnit design... začínám propadat panice. nevím, jeslti za to může nelinka, která jí propadá už dlouho, ale asi ne. spíš si za to můžu sama. vždycky mě to ale chytne jen na chvilku.
střídají se u mě stavy absolutního nestíhání s depkama a stavem, kdy je mi všechno fakt úplně jedno, říkala včera na rajčeti peguška. bylo tam strašný teplo, hlavně u stropu. buď to bylo tím, že ke stropu doleze každej zpocenej, nebo tam bylo fakt teplo. jak v pondělí v taebu. jedno máchnutí rukou a lilo ze mě jak z vola. aspoň si trochu odpočala hlava...

zjistila jsem, že politologie je pouhá změť písmenek a čísel. písmenka jsou zkratky názvů politických stran, čísilka počty poslanců nebo senátorů. ostatní informace považuji za nepodstatné.

Vyborne, tohle jsem si zhruba predstavoval. Zaclen do prace, zkontroluj pravopis (!) a myslim, ze muzes tisknout. konečně napsal a zároveň potěšil. jen tím pravopisem jsem si byla vcelku jistá... poslala jsem bakuli mamince a ta mi za chvilku odepsala. výčet chyb. fakt čučím. já to v té práci prostě nevidím. moc dobře vím, co tam je, a hlavně co tam MÁ být, že jsem vůči chybám imunní.
no a takhle to dopadá, když teda něco napíšu. raději jsem psát nic neměla, protože psát o tom, že něco píšu a že se něco učím, mi nepřijde příliš duchaplné, šťastné ani zajímavé.
úplně chápu drápalíka. ale mě se to prostě mazat nechce...