potkávací den

Když jsem čekala ve městě na Kamču, potkala jsem svoji učitelku z gymplu. Učila nás zeměpis a všichni ji měli hrozně rádi. Říkala mi, že mě viděla v telce a že ten čas strašně letí. Je první rok v důchodu a užívá si chození v teplákách s igelitkou v ruce. Přitom měla na sobě sukni, svetřík a v ruce koženou kabelku. Vůbec nevypadala jako babka důchodka, spíš naopak, moc jí to slušelo. Určitě by pozdravovala všechny moje spolužáky, přestože si pamatovala jen naše příjmení a když potkala Pegušku ve Vranově nad Dyjí, zeptala se jí: "Hlaváčová, kde se tu berete??" Přesto jsem jí věřila, že nás má fakt ráda. Pořád se usmívala a byla strašně vtipná. I dneska.
Pak jsem šla od Kamči za Honzikem a potkala jsem známýho, co jezdí strašně dobře na lyžích a nedávno začal i na prkně. Je mu sedmdesát. A pořád se směje a užívá života. Jako zamlada:)
Pak jsme s Digim v Kormidle potkali Filipa Nešpora. Oba ho známe, každej odjinud. Taky se divil, že se známe. Taky jsme zjistili, že oba chodili na základku s Katkou Pavlíčkovou. Já jsem s ní chodila na gympl. Pak jsme se s Filipem rozloučili a potkali Katku před Kormidlem.
Pak jsme potkali na FSS Žluvu.
Pak jednu slečnu ze Slovaňáku, kterou asi dobře znám, ale moc už si nepamatuju, jak se jmenuje. Digi taky kohosi potkal. Ten si zas asi nepamatoval Digiho.
Pak jsme to zabalili a Digi potkal před domem Pegu na kole.
Já už jsem nikoho nepotkala.
Ale je teprve půl paté a za chvilku zase frčím do města.
Tak se úplně těším, třeba ještě někoho potkám.

P.S. Fakt jsem potkala. Barušku. Má prej pro mě doma dárek. O důvod víc, proč ji vidět dřív než zase někdy v rozjezdu:)

P.S. 2: Po taebu jsme šly s Mončou tradičně na pivko. Ten trénink nás totiž nějak zmohl.
Vzpomněly jsme si na rozhovor se Šárkou Záhrobskou. Ptali se jí, jak se udržuje v kondici přes léto.
Dělá taebo.
Je to makačka, říká mistryně světa ve slalomu...:)